Parkinsonova choroba

Parkinsonova choroba je stále diskutovanějším onemocněním.

Není divu, po Alzheimeru se totiž jedná o druhou nejrozšířenější chorobu neurodegenerativního typu.

Poslední statistiky z roku 2012 uvádí, že v ČR žije s Parkinsonem více než 26 tisíc pacientů.

Celosvětově však touto chorobou trpí desítky milionu lidí…

Co je to Parkinsonova choroba?

Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění, postihující centrální nervovou soustavu. Jehí příčinou dochází k úbytku nervových mozkových buněk v oblasti černá substance (substantia nigra).

V této části mozku se vytváří dopamin, přenašeč signálů mezi nervovými buňkami. Ten funguje na několika nervových drahách, z nichž jedna slouží k přenosu signálů při plánování a kontroly pohybu.

Koho Parkinson postihuje?

Parkinsonova choroba postihuje především starší populaci. Nejčastěji se projevuje po 50. roku, přičemž průměrný věk pacientů bývá 60 let.

Existují také specifické případy:

• Juvenilní parkinsonismus: Případ, kdy se příznaky Parkinsonova syndromu projevují již před 20. rokem.
• Young-onset: Případ, kdy začátek choroby začíná už před dovršením 40 let.
• Pozdní forma: V tomto případě pacient vykazuje příznaky až mezi 75. a 85. rokem.
• Tremor dominantní forma: Nemoc se projevuje především maximálně klidovým třesem. Riziko vzniku demence a dalších psychotických problémů je však nižší.

Muži jsou přibližně o 50 % náchylnější k rozvinutí symptomů než ženy.

Jiné společné znaky pacientů nejsou známy.

Příčiny vzniku choroby

Příčiny vzniku choroby jsou stále neznámé. Parkinsonova nemoc tak nepřestává být předmětem mnoha studií a výzkumů.

Doktoři zatím spekulují o třech možných příčinách:

• Dědičnost: Vědcům se podařilo identifikovat několik genových mutací, které jsou spojeny s Parkinsonem. 10 až 25 % pacientů mají v rodině příbuzného se stejným onemocněním.
• Poškození mitochondrií: Mitochondrie jsou organely v buňkách, jejímž poškozením se do těla začne dostávat přemíra volných radikálů. Vzniká tak oxidační stres, který má za následek poškození membrán, proteinů, DNA a dalších částí buněk.
• Prostředí: Parkinsonova choroba bývá také spojována s vystavením s insekticidy a pesticidy, užívání drog (především heroinu), mozkových infekcí a úrazů hlavy.

Existuje prevence před Parkinsonem?

Doktoři nabádají k správné životosprávě a dostatečnému pohyb a to hlavně ve středním věku. Žádná prevence však není 100%.

Doporučuje se také podpořit tvorbu dopaminu dostatečným přísunem vitamínu B6 nebo pitím kávy a zeleného čaje, jelikož i kofein může mít preventivní účinky na vznik choroby.

Dalším stimulantem dopaminu je také nikotin. Nicméně kouření se nedá doporučit, neboť přináší spoustu jiných zdravotních problémů.

Někdy jsou doporučovány i antioxidanty, jako je vitamín C a E. Avšak výsledky studií neprokázaly, že by měly nějaké větší preventivní účinky.

Přečtěte si co pomáha na žaludeční vředy.

Příznaky Parkinsonovy choroby

Nedostatek dopaminu má za následek zhoršenou schopnost ovládat tělo. Příznaky Parkinsona jsou tak z velké části spojené se ztrátou motoriky a celkové pohyblivosti pacienta. Jak se pozná parkinsonova choroba? Více info najdete na bezvarady.eu.

Prvotní symptomy Parkinsona bývají například:

• Třes ruky, prstu, brady nebo rtu
• Zeslabení nebo ztráta čichu
• Náhlé zmenšení a zahuštění písma
• Začínající problémy s chůzí
• Zeslabení hlasu
• Ztuhlý výraz v obličeji

Parkinson na každého člověka působí trochu jinak, mezi hlavní 4 příznaky rozvinuté choroby však považujeme:

• Třes
• Ztuhlost a zhoršený pohyb
• Bradykineze neboli zpomalení pohybu
• Narušená rovnováha

S postupným rozvinutím choroby se také začínají objevovat další problémy, ať už psychické (deprese, úzkosti) nebo kognitivní (demence).

Více na: Jak se projevuje Parkinson?

Průběh Parkinsonovy choroby

Průběh Parkinsona se mění od člověka k člověku.

Jedná se však o chronickou chorobu, jejíž symptomy se nevyhnutelně zhoršují.

• Nejdříve se projevuje jen mírnými příznaky, většinou třesem v jedné končetině, doprovázeným špatným držením těla.
• Poté se třes rozléhá do obou stran těla a chůze se stává složitější.
• Následuje fáze, kdy se zhorší rovnováha a pacient tak nemůže klidu stát ani jít přímo.
• Dále se přidají další symptomy, pohyb se výrazně zpomalí, možnosti chůze jsou omezené a každodenní činnosti se stávají čím dál složitější.
• V posledním stádiu už pacient nemůže chodit ani samostatně vstát. Většinou se už nedokáže sám o sebe postarat a je tak potřeba osobní péče.

Více na: Stádia a průběh choroby

Léčba Parkinsona

Navzdory všem výzkumům je Parkinson stále nevyléčitelným onemocněním.

Existují však postupy, kterými se dá průběh choroby zpomalit a co nejdéle tak prodloužit pacientovo pohodlí.

Mezi nejpoužívanější způsoby léčby patří:

• Léky: Pacientům se podávají antiparkinsonika jako levodopa nebo agonisty dopaminu (ropinirol, pramipexol) či inhibitory MAO-B (selegilin, rasagilin). Především u ledodopy dochází k okamžitým účinkům, ale postupně je potřeba zvyšovat dávky a pacient se často nevyhne vedlejším účinkům.
• Chirurgický zákrok: Pokud nezabírá léčba léky nebo se choroba nadále zhoršuje, je zapotřebí chirurgického zákroku. Buď se do mozku zavede malá sonda, která zničí část nervové tkáně, nebo elektroda, která pak svými impulsy stimuluje mozek.

Dále je pacientům doporučována zdravá strava, časté cvičení a nebo užívání doplňků z alternativní medicíny.

 Více na: Léčba Parkinsonovy choroby

Historie choroby

Se zvyšováním průměrného věku lidí se o Parkinsonově chorobě mluví čím dál častěji.

Její kořeny však sahají daleko do minulosti. O nemoci podobné Parkinsonu se zmiňují již staré papyry z Egypta, různá pojednání z ájurvédské medicíny, poznámky starořeckého lékaře Galéna nebo dokonce i bible.

Prvně však toto onemocnění diagnostikoval britský chirurg James Parkinson v roce 1817. Ve své eseji o třaslavé obrně, jak chorobu tenkrát pojmenoval, ji popsal a dále nabádal patology k jejímu zkoumání. Po 40 letech jeho práci rozšířil francouzský lékař Jean-Martin Charcot, jenž dopsal klinický popis choroby a přisoudil ji jméno po jejím objeviteli, Parkinsonovi.

Ani dnes není zkoumání Parkinsonovy choroby u konce, za což se činí hned několik nadací. Například herce Michaela J. Foxe, známého z filmu Návrat do budoucnosti, kterému byl Parkinson diagnostikován už před 30. rokem, nebo cyklisty a olympionika Davise Phinneyho, který s chorobou žije od svých 40 let.

Dalšími známými osobnosti, kteří tímto onemocněním trpěli, byli například umělec Salvador Dálí, herec a komik Robin Williams nebo boxer Muhammad Ali.

Přečtěte si jak vypadá zdravá snídaně.