Se zvyšující se průměrnou délkou života se stále více objevuje jedna choroba:
Parkinsonova nemoc.
Tímto onemocněním, typicky doprovázené třesem, trpí desítky milionů lidí po celém světě.
O Parkinsonově nemoci
Parkinsonova nemoc ovlivňuje centrální nervovou soustavu. Patří tak do onemocnění neurodegenerativního typu, stejně jako třeba Alzheimerova nemoc.
Parkinson ovlivňuje množství vytvářeného dopaminu v mozku, konkrétně v černé substanci (substantia nigra). Dopamin je neurotransmiter, jenž přenáší signály, které například tělu říkají, jak se pohybovat.
Kdo je k onemocnění náchylný?
O Parkinsonu se hovoří jako o nemoci starých lidí. Ačkoliv se opravdu z velké části objevuje až po 50. letech nebo ještě déle (pozdní forma nemoci se však může objevit i po 75. letech), existují případy, kdy se může projevit o dost dříve.
- Jestliže se nemoc projeví už před 20. rokem pacienta, hovoříme o juvenilní Parkinsonově nemoci.
- Pacienty, u kterých se projeví příznaky Parkinsona ještě před 40. rokem, klasifikujeme jako Young-onset.
- Speciálním případem je také tremor dominantní forma, při které pacient trpí maximálně klidovým třesem.
Parkinsonova choroba může postihnout každého člověka. Ženy jsou k tomuto onemocnění náchylné o polovinu méně než muži. Jinak se ale nepodařilo zjistit, jaké faktory k ohrožení přispívají.
Možné příčiny projevu Parkinsona
Parkinsonova nemoc je stále velkou záhadou. Víme sice, jak na tělo působí, ale stále jsme nedokázali určit její příčinu.
Určitým ukazatelem jsou genové mutace, které můžete najít u přibližně 10 až 25 % pacientů. Je zde tedy šance, že pacient může mít pro Parkinsona dědičné předpoklady.
Velkým vlivem může být také prostředí, ať už vystavení toxickým látkám (pesticidy, drogy), proběhlým mozkovým onemocněním (různé infekce) nebo mechanické poškození mozku (úrazy hlavy).
Spekuluje se také o přemíře volných radikálů, z důvodu poškození mitochondrií.
Dá se před vznikem nemoci bránit?
Jelikož nejsou příčiny nemoci známy, je těžké doporučit nějaká opatření.
Vždy byste měli dodržovat zdravý jídelníček a dostatečně se pohybovat, ať už jste v produktivním nebo pozdním věku. Některé preventivní účinky prokázal kofein. Můžeme tak doporučit pití kávy nebo zeleného čaje.
Pro podporu dopaminu můžete zvýšit přísun vitamínu B6. Stimulujícími účinky se prokázal také nikotin, ale rozhodně kvůli tomu nezačínejte kouřit.
Možný preventivní efekt by mohly mít i antioxidanty. Některé studie, testující vitamíny C a E, však žádné prokazatelné výsledky neukázaly.
Příznaky Parkinsona
Snížení tvorby dopaminu má hned několik následků. Jelikož dopamin přenáší signály po více drahách, ovlivňuje tak různé funkce těla.
Nejčastější příznaky Parkinsonovy nemoci jsou motorické:
- Tremor, nekontrolovatelný třes
- Rigidita, ztuhlost těla
- Bradykineze, zpomalení pohybu
- Posturální nestabilita
Parkinson se může projevovat i nemotorickými příznaky. Především proto, že dopamin putuje i do dalších oblastí mozku, například do centra odměny, které ovlivňuje emoci, motivaci a celý systém potěšení.
Mohou se tak objevovat příznaky jako:
- Deprese
- Úzkosti
- Demence
- Nespavost
- Halucinace
- Sexuální dysfunkce
Stádia Parkinsonovy nemoci
Parkinson většinou prochází několika stádii, jejichž délka a intenzita se mění od případu k případu.
Nemoc začíná jen mírnými příznaky. Pacient může zaznamenat třes v jedné paži nebo ruce a okolí si může všimnout špatného držení těla.
S progresí Parkinsona se rozšiřuje i třes. Nyní se dostává do obou rukou a celého těla. Pacientova pohyblivost se snižuje.
V další fázi se projevuje dopad nemoci na rovnováhu pacienta. Ten nemůže klidně stát a chození je více trhané a nepřímé.
Ve čtvrtém stádiu přichází bradykineze a všechny pohyby se tak zpomalí. Každodenní činnosti trvají déle a déle, často je potřeba pomoc okolí a chůze začíná být velmi omezená.
Poslední stádium už pacientovi kompletně odebírá samostatnost. Vstávání z postele je velmi těžké, chození už je většinou nemožné. Pacient nezvládá osobní péči a je tak potřeba pomoci ostatních.
Léčba Parkinsonovy nemoci
Na Parkinsona neexistuje standardní procedura, kterou by procházel každý pacient. Jelikož se jedná o prozatím nevyléčitelné onemocnění, léčba má za úkol nemoc zpomalit a udržet kvalitu života pacienta.
Obvykle lékaři nasazují pacientům léky nazývané antiparkinsonika. Pokud je nemoc v počátečním stádiu, bývají to například agonisti dopaminu, jako je ropinirol nebo pramipexol, popřípadě inhibitory enzymů (selegilin, rasagilin). Za nejsilnější léčivo se považuje levodopa, u které je ale potřeba zvyšovat dávky, jelikož postupně ztrácí svou účinnost.
V případě, že léky nezabírají nebo nemoc postupuje rychleji, než je obvyklé, může se přejít k chirurgickým zákrokům. V moderní medicíně se jedná o pallidotomii, zničení nervové tkáně v mozku pomocí zavedené sondy, nebo hlubokou mozkovou stimulaci, kdy se do mozku vloží elektroda, která následně mozkové tkáně stimuluje.
Tyto způsoby léčby pak tradičně doprovází upravený jídelníček, dostatek cvičení, rehabilitace a někdy i prvky alternativní medicíny.
Více o nemoci a její léčbě vám v rozhovoru pro ČT24 poví Ivan Rektor, přednosta 1. neurologické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity ve Fakultní nemocnici u svaté Anny.
Z historie nemoci
Parkinsonovu nemoc v roce 1817 identifikoval anglický lékař James Parkinson. Nazýval ji třaslavou obrnou a po publikování své eseje nabádal ostatní kolegy, aby ji dále zkoumali.
Na jeho práci navázal francouzská neurolog Jean-Martin Charcot, který chorobu dále specifikoval a pojmenoval ji po Parkinsonovi.
Ovšem Parkinsonova nemoc, nebo alespoň podobná onemocnění, se objevovala už od starověku. Zmínky najdete už v dokumentech z Egypta, Řecka nebo východní medicíně.
Nyní probíhají další výzkumy a studie, které toto onemocnění dále zkoumají. Existují také nadace, které se snaží o osvětu a podporu léčby Parkinsona. Velmi aktivní osobou v tomto ohledu je herec Michael J. Fox, který s Parkinsonem žije už od svých 30 let.
Parkinsonovou nemocí trpěl například Salvador Dálí, Robin Williams nebo Muhammad Ali.